Sekce akutní neurorehabilitace České neurochirurgické společnosti
Předseda: prof. M. Grüner-Lippertová
Místopředseda: prof. M. Smrčka
Sekretář: dr. J. Fiedler
Cílem sekce je koncepce jednotek akutní neurochirurgické rehabilitace (JANR)
Koncept akutní neurochirurgické rehabilitace ve své komplexní podobě zatím v ČR (na rozdíl od mnoha států vyspělé Evropy) neexistuje. V rámci neurorehabilitace pacientů po těžkém poškození mozku se momentálně v praxi provádějí pouze fragmenty tohoto procesu. Nesporné léčebné úspěchy v akutní fázi po mozkovém poškození (ať už se jedná o trauma nebo spontánní příhody) jsou v dalším průběhu znehodnoceny tím, že tito pacienti odcházejí po 1-3 týdnech strávených na akutním lůžku do léčeben dlouhodobě nemocných nebo na lůžka tzv. chronické intenzívní péče. Ani jedno z těchto oddělení není připraveno provádět s těmito pacienty činnosti, které nazýváme „neurorehabilitace“
Počet přeživších pacientů se závažným poškozením CNS vzrůstá, zejména vzhledem k pokrokům v záchranné a akutní lékařské péči (např. těžké trauma mozku a polytrauma). V souvislosti s tím však přežívají pacienti s těžkými funkčními následky, kteří potřebují včasnou a komplexní individuální rehabilitaci. Tuto nechápeme jako další stupeň léčby po ukončení akutní hospitalizace, ale jedná se o terapii, která začíná již během akutní fáze onemocnění, pokud možno již 24 hodin po poškozenímozku. Základním požadavkem je, aby pacienti po poškození mozku dosáhli co nejlepší kvality života a soběstačnosti, která by jim umožnila opět najít svoje místo ve společnosti. Týmová práce je zde v čele terapeutického procesu, jelikož komplexita narušených funkcí centrálního nervového systému vede k potřebě vysoce specializovaných terapeutických konceptů. Mechanizmy neuronální plasticity jsou biologickým podkladem pro to, aby včasná neurorehabilitace mohla mít efekt na zlepšení stavu pacientů. Specifickým tréninkem dochází ke změnám na neuroanatomické a neurofyziologické úrovni ve smyslu neuroprotekce s pozitivním vlivem na funkční reorganizaci a regeneraci. Nervová tkán má schopnost se vyvíjet, reagovat nebo přizpůsobovat se vnitřním a vnějším změnám prostředí jak ve fyziologických, tak v patologických podmínkách. Tato schopnost je ale časově omezená (terapeutické okno v rozmezí často jen 3-6 měsíců v závislosti na funkční poruše, rozsahu a druhu poškození). Plastické změny kortikálních a subkortikálních areálů korelují s funkčním zlepšením „use it, or lose it!“ Absence tréninku vede oproti tomu k negativním změnám kortikální reprezentace „learned non use“ Výše uvedené poznatky jsou pro rehabilitaci významné, protože umožnily nejen pochopit teoretický podklad možného pozitivního vlivu neurorehabilitace na výkon pacienta, ale také rozvoj nových terapeutických metod. Včasná neurorehabilitace je v interdisciplinárním týmu prováděna v rozsahu 3-4 hodin denně, průměrně po dobu 3 měsíců. Rehabilitační úkoly obsahují funkční a průběžnou diagnostiku, aktivující ošetřovatelskou péči a cílenou funkční terapii. Pacient má většinou chybějící nebo omezenou schopnost aktivní spolupráce a je plně odkázán na ošetřovatelskou péči. Ve většině případů se setkáváme s nutností výživy pomocí sondy a chybějící kontinencí, omezenou schopností komunikace a kognice a často s nutností umělé ventilace. Využívána je široká paleta terapeutických postupů. Rehabilitace není založena pouze na stávajících funkčních deficitech, ale musí vždy zohlednit celkovou osobnost a životní situaci pacienta a jeho společenské zařazení.
V současné době v ČR chybí koncepce včasné neurorehabilitace neurochirurgických pacientů, která v této akutní fázi vyžaduje neustálé zapojení neurochirurgické odbornosti. Doposud pacienti v akutní fázi dostanou vysoce kvalifikovanou a velmi finančně nákladnou péči, avšak v postakutní fázi se jim nedostane potřebné intenzivní rehabilitace a tím je významně snížena možnost co nejlepšího znovuzařazení do společnosti. Pacienti jsou často překládáni v rámci akutní péče z jednoho oddělení na druhé anebo jsou umístěni do léčeben pro dlouhodobě nemocné či domácí péče, i když ještě mají zachovaný rehabilitační potenciál na zlepšení funkčních schopností s významným dopadem na kvalitu života, včetně ekonomických dopadů pro společnost.
Cílem Sekce akutní neurorehabilitace České neurochirurgické společnosti je proto iniciace jednotek akutní neurochirurgické rehabilitace (JANR) (10 lůžek pro každou neurochirurgickou kliniku v ČR).
Plánované aktivity
Výroční sjezd ČNCHS 13. – 15. 10. 21 bude mít přednáškový blok sekce akutní neurorehabilitace.
Web kongresu je www.neurosurgerycb.cz
Program neurorehabilitační sekce na 14.10.21:
Aktuální stav a perspektivy neurorehabilitace neurochirurgických pacientů (jednotky akutní neurochirurgické rehabilitace) (prof. MUDr. Martin Smrčka, Ph.D., MBA) 20 min.
Je neurorehabilitace neurochirurgické téma – kasuistiky? (MUDr. Jiří Fiedler, Ph.D., MUDr. Mgr. Marcela Míková, Ph.D.) 20 min.
Akutní neurorehabilitace na odděleních intenzivní neurochirurgické péče – přehled terapeutických možností (prof. MUDr. Marcela Grünerová-Lippertová, Ph.D., M.Sc., MUDr. Tereza Geye, Ph.D.) 20 min
Round table – 30 min
Pauza
Fyzioterapie v akutní neurorehabilitační péči – respirační fyzioterapie (Mgr. Martin Srp), terapie spasticity (Mgr. Miriam Dědková) – 20min.
Role rehabilitačního lékaře – management spasticity, prevence kontraktur v akutní fázi neurorehabilitace – EBM (MUDr. Martina Hoskovcová, Ph.D.) 15min.
Ergoterapie a virtuální realita v akutní neurorehabilitační péči – podpora vědomí, multisenzorická stimulace, ADL (Mgr. Kristýna Hoidekrová, Mgr. Jakub Pětioký) 15min.
Logopedie v akutní neurorehabilitační péči – podpora komunikace, facioorální stimulace, dysfagie (Mgr. Markéta Blažková) 15min.
Potenciál klinického efektu neurorehabilitačních postupů – neuroplasticita (Mgr. Ota Gál, Ph.D.) 15min.
Diskuze – 10 min.
Brněnské neurochirurgické dny 18. – 19. 11. 21 bude mít prakticky orientovaný blok sekce akutní neurorehabilitace. Pracuje se na programu.
7.-9. 9.21 je plánována cesta do Göttingenu (Prof. Veit Rohde), kde je dobře fungující jednotka včasné neurorehabilitace.