K životnímu jubileu primářky MUDr. Evy Urbánkové
MUDr. Eva Urbánková patří k významným neurochirurgům naší země a je jediná žena v historii oboru, která vedla neurochirurgické pracoviště, navíc velmi úspěšně.
eva se narodila 14. 8. 1941 v lovosi- cích. Její otec, amatérský hudebník, dceři od malička vštěpoval lásku k hudbě. Proto také souběžně se školní docházkou na- vštěvovala se zájmem hudební klavírní školu a později její vyšší oddělení. Již od 13 let úspěšně koncertovala a v necelých 15 letech hrála nadaná žákyně s Teplic- kou filharmonií Mozartův Klavírní koncert d-moll a opakovaně vítězila v celostátních soutěžích a přehlídkách. elegance, píle a celorepublikové úspěchy směrovaly mla- dou, krásnou a talentovanou klavírní vir- tuózku ke studiu na konzervatoři. avšak po nelehkém rozhodování si sama zvolila nehudební zaměření dalších studií. Matu- rovala v roce 1958 v lovosicích a v roce 1965 promovala na fakultě všeobecného lékařství v Praze. Během lékařských studií pracovala již od druhého ročníku jako po- mocná vědecká síla na Neurochirurgické klinice ÚVN ve Střešovicích, vedené aka- demikem Z. Kuncem. Prostředí kliniky ji okouzlilo i během ošetřování chronického subdurálního hematomu jejího snou- bence a pozdějšího manžela.
Své neurochirurgické touze podřídila svůj další odborný vývoj. od roku 1965 do roku 1969 pracovala na chirurgickém oddělení nemocnice v Hořovicích pod ve- dením prim. Z. Hlaváčka. Ten zdůrazňoval nutnost samostatného rozhodování a od- povědnosti za odvedenou práci a otevřel mladé chirurgické lékařce dveře k rych- lému rozvoji precizní operační techniky a vytvoření jasného a nekompromisního názoru na kvalitní práci. V roce 1968 ná- sledovala atestace i. stupně z chirurgie, po jejímž úspěšném absolvování dostala nabídku pracovat na chirurgické klinice Na Bulovce. Tu však odmítla s odůvodně- ním, že se chce specializovat na vysněnou neurochirurgii.
1. 8. 1969 nastoupila na neurochirur- gii v Ústí nad labem. V té době, necelý
rok po svém založení, bylo oddělení bez vlastních lůžek a vlastních sálů. Zprvu to vlastně byla jakási „kočovná společnost“, až do roku 1974, kdy vzniklo lůžkové od- dělení. Paradoxně se zde stala první pa- cientkou, když ji postihla první ataka lum- boischiadického syndromu. V té době existovala vynikající a přátelská spolu- práce s neurologickými pracovišti v kraji, zejména s neurologií v Chomutově (prim. Pinta, prim. Skřivánek), v liberci (prim. Křivánek, prim. Drahozal), v Mostě (prim. Sereghy) a v rumburku (prim. Vít). „Do těchto zařízení jsme jezdili operovat i v pozdějších letech, neboť kapacita na- šich lůžek nestačila zájmu a čekací doby byly neúměrně dlouhé,“ vzpomíná dnes MUDr. eva Urbánková.
V roce 1975 atestovala z neurochirur- gie a krátce poté se stala zástupkyní pri- máře MUDr. Z. Malého, CSc. Ve funkci zástupce působila do roku 1988, kdy se stala primářkou. Po celou tuto dobu byla školitelkou všech chirurgů v kraji před atestací ii. stupně v chirurgii v neuro- chirurgickém minimu. organizovala a vedla neurotraumatologické semináře, jejichž přínosem bylo sjednocení péče o neurotraumata v kraji. Velkou měrou se podílela na výcviku a výchově nových lé- kařů na vlastním oddělení (MUDr. Sucho- mel, MUDr. Sameš, MUDr. Hackel, MUDr. Steindler). Z „Popelky republiky“ se stalo renomované pracoviště, z něhož vzešli přednostové tří neurochirurgických pra- covišť (prof. Beneš, doc. Suchomel, doc. Sameš) a řada dalších lékařů se rovněž dobře uplatnila na jiných klinikách.
Téměř 20 let pracovala ve Výboru Čes- koslovenské a později České neurochirur- gické společnosti, kde se výrazně podílela na vytváření podmínek pro další vzdělá- vání neurochirurgů. Za dobu své aktivní práce provedla kolem 10 tisíc neurochi- rurgických operací z celého spektra. Jako první v České republice zavedla v roce 1988 operaci dle Caspara a stala se inspi- rací pro všechna pracoviště v zemi. Pravi- delně přednášela zpracované výsledky své práce na neurochirurgických sjezdech.
Publikovala především práce se spinální problematikou.
Vážné onemocnění a následný úraz v roce 1996 předčasně ukončily její kari- éru výjimečného neurochirurga. Podílela se na vytvoření ústecké neurochirurgické školy, která vždy patřila a patří k nejpro- gresivnější v naší zemi. Poslední čtyři roky před odchodem do starobního důchodu ještě pracovala jako posudkový lékař. Kontakt s oborem však v žádném případě neztratila, sleduje literaturu, účastní se neurochirurgických akcí a kongresů.
Prim. Urbánková byla známa svou ne- kompromisní a nesmlouvavou náročností jak na střední, tak především na lékař- ský personál. Nikdy neměla daleko k os- trým až peprným slovům, pokud výkon neodpovídal přesně jejím představám. Po- věstný byl i její přímý vztah k pacientům. Jako dnes vidíme plačící obézní pacienty odcházející z její vertebrogenní ambu- lance s lakonickým doporučením „zhub- nout“. Na operačním sále zcela přesně znala náplň práce sálových sester a při operačních výkonech vždy vyžadovala striktní dodržování sterility. Byla pečlivým, zručným a rychlým operatérem, k nároč- ným výkonům přistupovala s respektem, o to však s větší bojovností. Slabší povahy z řad sanitářů a rentgenových laborantů si proto raději na tyto výkony vyměňovaly služby.
Vždy však byla elegantní a kultivovaná dáma se širokým rozhledem od praktic- kých ženských záležitostí až po brilantní kritiky a názory na nejnáročnější díla vážné hudby.
respekt a úctu si získávala svým brysk- ním a rychlým rozhodováním, inteligencí, neobvyklou přímostí, spravedlností a přís- ností, nepotřebovala a nepoužívala k němu nízké intriky ani dnes tak neblaze rozšířený mediální humbuk, polopravdy a pochybné žebříčky úspěšnosti v denním tisku.
Svůj život věnovala poctivému neuro- chirurgickému řemeslu a nesmazatelně vtiskla svou výjimečnou osobnost do vý- voje ústecké i české neurochirurgie.
Jménem tisíců spokojených a vděčných pacientů a jménem lékařů kolegů by- chom chtěli paní primářce poděkovat za její celoživotní dílo. Do dalších let jí pře- jeme pevné zdraví (její otec se letos do- žívá 104 let) a spokojený radostný život.
Za Neurochirurgickou kliniku Masarykovy nemocnice a Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Martin Sameš
Ke gratulaci a poděkování se připojují: za Neurochirurgickou kliniku ÚVN v Praze Vladimír Beneš a za Neurocentrum v Liberci Petr Suchomel